Paleta sexuality má víc, než jen dvě barvy

Koncepční návrh: Kodex ČT a realita

Vážení členové Rady ČT a vedení ČT,

Dr Zl. Pastor napsal:

"... Sexuologa mají lidé v Čechách zafixovaného ve dvou polohách. Buď vystoupí v televizi v souvislosti s uprchlým sexuálním agresorem či pedofilním delikventem, nebo je to takový veselý chlapík povídající vtipy o sexuálních problémech těch druhých, nejlépe trochu sprosté. Přitom bývá důležité, aby se všichni smáli. V prvním případě to není vůbec žádná legrace, ve druhém příšerná. (...) "
[Sexualita ženy, str. 182-3]

Pan doktor zmiňuje fixování určitých typů a typických forem, či – jak říkáte – "formátů" informování veřejnosti o sexualitě, a oslovuje tím tedy vlastně Vás. Možná by stačilo jen Vám ten citát přeposlat s tím, že už sami vyřešíte situaci směrem k civilizační vyváženosti? Vždyť když se určitá persóna vtipů stabilizuje tak, že obecně očekáváme, jak se bude chovat, začíná karikatura a taková postava či dvojice je nástrojem satiry na společnost: Pepíček vždycky shodí 'seriózní informace' paní učitelky. Černo-bílý stereotyp informování o sexu v ČT není ale koncipován jako vtip – pokud to ovšem pan doktor zobecnil do absurdní redukce, pak je takový stereotyp sám sobě karikaturou. Přitom Kodex ČT slibuje všechno jiné, než stereotyp a selektivní zastoupení.

Přesto tři příklady z nedávné minulosti, které mne oslovily, jako důkaz, že dvojbarevný televizní stereotyp nepokrývá ani zdaleka veškeré dění kolem sexuality:

[1] Ačkoliv výzkumy ČRDM signalizují, že mladí lidé mají zájem o seriózní informace o sexualitě, a přesto jim nezbývá, než je hledat na Internetu, postrádáme v ČT diskusní pořad – byť i jen před půlnocí a pro rodiče – o tom, jak mají (či jak má škola a zájmové organizace) tyto informace poskytnout, a pokud možno i vysvětlit mladým je samotné a jejich chování na Internetu. Ačkoli sama sexualita je důležitá – a mladí už vědí o nemocech, neplánovaných těhotenstvích a až moc dobře o krizi rodiny - neméně důležité je, aby dospělí u nich neztratili důvěryhodnost! Snad tedy nepřeháním, když řeknu, že se v ČT odvysílají pořady o mnohem menší závažnosti.

[2] Od vydání nové metodiky sexuální výchovy MŠMT ČR před rokem prošla její koncepce dost bouřlivým vývojem, který by si zasloužil důkladnější mediální rozbor. Domnívám se alespoň, že kdyby ministr jakéhokoli jiného rezortu v něm dělal tak zásadní rošády, jako tomu bylo se sexuální výchovou, pro novináře by to bylo velmi živé téma. Publikace metodiky, její stažení na žádost katolických aktivistů z VORP, posouzení Nejvyšším správním soudem, přeřazení sexuální výchovy z původního zdravotního akcentu do nepovinné etiky... V žádném jiném oboru by neprocházelo ustoupení malé menšině, mimo koncepce ministerstva i volebního programu ministrovy strany, a přeřazení do oboru, kde nebylo plánováno personální zajištění – tyto podivuhodné strategie umožňuje právě mediální mlčení.

[3] Minulý týden proběhla bez pozornosti televizí vernisáž ženské (heterosexuální) výtvarné skupiny. Díky tomu, že je umění tradičním necenzurovaným mluvčím posunů v sexualitě, signalizují tyto umělkyně, co by měl vědět každý muž, co by mělo být nějak přeloženo i do řeči sexuální výchovy – co ale ještě není nějakou klasickou součástí kultury; nicméně už to žijeme – typické téma pro publicistiku.

Jak vidíme z těchto několika příkladů, paleta sexuality má opravdu víc barev. Sexualita není jen sféra vtipů a deviantů (či vtipů o deviantech). Zasahuje až do demograficko-ekologické krize, týká se krize rodiny i pandémie HIV/AIDS – ochrana proti němuž je ostatně další oblastí, kde mediální informace zamrzly v určitém stereotypu, v tomto případě v době 1980+, jakoby se dějiny zastavily.

Organizační poznámka na závěr:
Divácké centrum ČT by mělo být instruováno, aby podněty koncepčního rázu forwardovalo směrem k Radě ČT, a nikoliv se snažit veškeré podněty vměstnat do pracovní náplně té či oné redakce. V případě tohoto dopisu – jak vidíme – nejde o podnět jedné redakci, ale o koncepční, ba přímo doktrinální rozhodnutí Rady a vedení ČT v době, kdy společenské dění – jak vidíme na objektivních faktech – vyžaduje daleko komplexnější a systematičtější pokrytí problematiky v souladu s Kodexem ČT, než poskytují dosavadní metody.

S díky za zájem a se srdečným pozdravem

Pavel Kozák
adresa